Slupky ve městě

Kompostovat ve velkoměstě? Úlet nebo nás to prostě mělo trknout už dávno?  

Řekni mi, co máš v koši a já ti řeknu, jaký jsi

Z kýble smetí se dá opravdu vyčíst ledasco. Tak například z toho našeho byste zjistili, co požíváme, že nedojídáme a plýtváme, že děti zapomínají svačinu v aktovce (to ale asi bude všude stejné), že máme rýmu nebo že jsme možná nedávno něco slavili.

A také, že papíry, plasty, nápojové kartony a sklo třídíme, jelikož se v koši nevyskytují. V poslední době ale přemítám, že to ještě není úplně ono. Že vlastně všechny ty slupky a zbytky patří jinam než do popelnice. A zdá se, že nejsem sama, koho to napadá. „Zájem o kompostování ve městě roste. Usuzuji tak z příkladů konkrétních lidí, kteří se k tomu odhodlali, i z rostoucího počtu mediálních ohlasů na toto téma,“ říká Lucie Lankašová z neziskové organizace Kokoza.

Takzvaný biodopad se označuje také jako BRKO, což je zkratka slov „biologicky rozložitelný komunální odpad“. A právě BRKO tvoří zhruba 40% obsahu popelnic. Tento fakt v kombinaci s informacemi, které sice nejsou nic nového pod sluncem, ale nikdo o nich příliš nepřemýšlíme, společně dokládají absurdnost současné situace. Netříděný a nekompostovaný bioodpad končí na skládkách či ve spalovnách, kde škodí. Zatímco v půdě chybí přirozená výživa vznikající rozkladem organické hmoty. A ta je vesele nahrazovaná průmyslovými vymoženostmi, ať už dusíkatými či fosforečnými.

Kam tedy ve městě s naším BRKem, aby mohlo být dál užitečné a nepáchalo škody?

Spolubydlící žížaly

Je možné si pořídit domácí kompostérek přímo do bytu. Říká se mu vermikompostér, jeho cena se pohybuje cca od 2500,-. Prý pracuje samostatně a nehlučně a může vypadat třeba jako kus nábytku nebo jako zavěšený látkový pytel. Musíte se smířit s tím, že s vámi bude sdílet domácnost hejno žížal. Pokud ale budete postupovat správně, nepotkáte se s nimi a ani se nestane, že by zbytky hnily či zapáchaly. „Jediná nepříjemná věc spojená s kompostováním doma jsou mušky octomilky, které se mohou někdy objevit a to zvláště v letních měsících. Mně osobně se vermikompostování ale velmi osvědčilo,“ dodává Lucie Lankašová. Žížaly také nesmíte opustit na déle než 3 týdny, nebo jim musíte zajistit sousedku, aby je došla „nakrmit“.

                 

Humus před domem

Další možností je zřídit kompost pro celý dům. Musíte se domluvit s ostatními partajemi, družstvem či společenstvím vlastníků a spustit tzv. komunitní kompostování. Takový společný kompostér je pak možné umístit před dům, do vnitrobloku, nebo i do společných prostor, jako je sklep či kočárkárna. Stojí kolem 25 tisíc a má kapacitu pro cca 10 domácností.

Také město se může na zřízení kompostérů podílet, zkuste zjistit, jestli se ve vašem okolí nějaký nenachází. Třeba jako u nás. „V současné době probíhá v Praze 10 komunitní kompostování na třech místech, kde jsou instalovány vždy dva kompostéry. V letošním roce plánujeme rozšíření celkem na dalších čtyřech místech,“ informuje mě Roman Kaštovský z odboru životního prostředí ÚMČ Praha 10. Tyto kompostéry jsou ve vlastnictví městské části a jsou krmeny z domácností v nejbližším okolí.

Mladá maminka Lenka Mateásková, která umístění jednoho z kompostérů na Praze 10 iniciovala, říká, že do popelnice už skoro nemá co nosit. A přidává informace o kompostéru:  „Jsou v něm žížaly, brouci i mušky, žije si svým životem. Ale vše je uzavřené, ani v létě z něho nejde zápach.“ Doma své BRKO schraňují v kyblíku od barvy. „Osvědčilo se nám to. Když dobře zaklapnete víčko, obsah nezapáchá, ani se na něm netvoří mušky „košovky“. Poradili jsme to tady ostatním jako nejlevnější variantu,“ říká s úsměvem.

Samozřejmě existují i sofistikovanější řešení, kam doma odkládat potravinové zbytky. Ta už vyjdou o něco dráž. Buď můžete mít doma speciální odvětrávací nádobu, ve které se odpad vysouší a nehnije (od 100Kč výš), a nebo zakoupit kompostovatelné sáčky, které vyhodíte i s odpadem. (30ks za 60 Kč).

Pro Pražany se nabízí i další varianta, kam s biodopadem: objednat si kompostejner od Pražských služeb, tedy takovou odvětrávatelnou popelnici. Za necelých 1500,- ročně ho každých 14 dní vyvezou. „Pokud ale chcete a můžete využít kompost, což je cenná surovina, je lepší pořídit si kompostér. Pokud ne, je snazší bioodpad nechat odvézt. Je to na každém, neexistuje univerzální řešení,“ soudí Tomáš Hodek, předseda občanského sdružení Ekodomov. Pražské služby biodpad zpracují, kompost je pak elixírem třeba pro pražskou zeleň.

Zákon v šuplíku?

Vloni v létě proběhla médii informace, že Ministerstvo životního prostředí chystá legislativu, která by dávala obcím povinnost zajistit třídění bioodpadu, buď zřízením kompostů nebo svozem. Návrh prozatím někde zřejmě zamrzl,  podle aktuálních informací z MŽP se teprve „připravuje jeho věcný záměr“. To znamená, že jeho cesta legislativním procesem bude ještě předlouhá.    

K tomu už jen malý přípodotek, že nad Českem trčí vztyčený ukazovák také od EU. Podle její skládkové směrnice máme do konce letošního roku snížit množství BRKa na skládkách o 50% oproti roku 1995. Podle odborných serverů směrnici nedodržíme a hrozí nám miliardové pokuty, Ministerstvo životního prostředí nám k tomu napsalo toto: „Ze strany ČR  jsou činěna opatření podporující materiálové a energetické využití odpadů, která umožní plnění cílů odklonu BRKO.“   

Tak tedy odklánějme! 

 

Autorka: Markéta Čepická Daňhelová