Na chatu do pralesa
O indiánské sauně, léčitelství a o cestách za obřady do Latinské Ameriky.
Zhola nic jsem netušila o indiánské potní chýši do doby, než jsem se setkala se sympatickým mladíkem s bradkou a nápadnými naušnicemi. Saunu jsem si do té doby představovala čistě jako výdobytek civilizace a nadstandardu, pěknou dřevěnou krychli s prkennými lavicemi a poblíž pěkně vykachličkovaný ledový bazének. Třicetiletý Wáclav mi moje představy o sauně o hodně posunul.
Saunování uprostřed louky
„Po svojí první indiánské sauně jsem pochopil, že tohle je můj život, že tohle bude moje práce,“ líčí Wáclav se zřejmým zápalem. „Není to klasická sauna, že by tam člověk jen tak seděl, je to vedený obřad, který očišťuje tělo i duši.“ Ale je to v sauně? Ptám se stále naprosto mimo mísu. „Ale v přírodní sauně. Obřad je převzatý od severoamerických Indiánů a od Mexičanů. Potní chýše se staví venku, v souladu s přírodou. Koukněte na naše stránky,“ navrhuje, když se nadále tvářím nechápavě. Teprve fotky mě hodí do obrazu. „Ten obřad sejme z člověka nepříjemné věci, které různě během života pochytá. Máte pak větší sílu koncentrovat se na svůj záměr, na svoji cestu. Moderní evropská civilizace je už bohužel velmi vzdálená tradicím a moudrosti předků, kteří dobře znali přírodní medicínu a uměli žít více v souladu s cykly naší země,“ objasňuje Wáclav.
Léčba čedičem
A jak to v takové Indiánské sauně vlastně chodí? Dozvídám se, že v rituálu hrají velkou roli čedičové lávové kameny, které se v ohni před chýší rozpálí do ruda, čímž se mocněji aktivuje jejich léčivá síla. Balvany se pak postupně nanosí do jámy vyhloubené ve středu chýše. Tam se na ně pokládají vykuřovadla a také se polévají bylinným vývarem. I on pomáhá pročišťovat. Wáclav ujišťuje, že jde o velice silný obřad, při kterém jste v kontaktu se všemi živly a hlavně se sebou samým. Při rituálu se prý dostanete k samému jádru, k pravému významu vašeho života, který si každý v sobě neseme.
Návrat do země zaslíbené
Touha po seznamování se s přírodní medicínou a léčitelstvím přitáhla před 3 lety Wáclava a jeho ženu Terezii Auroru k cestám po Latinské Americe. Sjezdili posvátná místa Mexika, pokračovali střední Amerikou přes Kolumbii a Ekvádor, kde zjišťovali vše o místních léčitelských praktikách a rituálech. „Přešli jsme mnoho hranic, ale teprve když jsme vstoupili do Ekvádoru, oba jsme pocítili, že to je ta naše „země zaslíbená“.“
Aktuálně je Wáclav s Terezií v Ekvádoru znovu. A nejsou sami. Mezitím se rozrostli o jednoho člena rodiny, na zhruba roční cestu za poznáním s nimi tedy vyrazila i 17timěsíční dcerka Zoja. „Ve městě Tena si pronajmeme chýši, takový přírodní domek,“ plánoval Wáclav před cestou. „Chýši? S malou dcerkou?“ děsím se zlehka. Je taková chýše civilizovaná? „Je vybavena tekoucí vodou i elektřinou,“ informuje mě Wáclav a já se uklidňuji. Ale jen na chvíli. Z Teny si totiž rodinka naplánovala přesun do pralesa.
„Jedeme tam za známými, kamarádka Češka si vzala za muže indiána z kmene Kičua. Mají v pralese takové centrum, jmenuje se Ruku Kausay - život postaru. Civilizace je velice silná a oni mají prales, kam jezdí - dalo by se říci - na chatu a žijí tam po svém.“
V pralese bez sušičky
Doba pro chataření v pralese teď ale není zrovna ideální. „Období dešťů je v plném proudu,“ přicházejí po síti zprávy od Wáclava. „Skoro každý den prší. Je tu echt slušná vlhkost, asi 80%. Zkuste v tomhle usušit Zojiny pleny!“ Samotnou Zoju ale, zdá se, hned tak něco z míry nevyvede. V pohodě zvládla 24hodinový přesun z Prahy do Ekvádoru, teplotní i časové rozdíly. Žije si s rodiči v pralesním domku a na indiány si nemusí jen hrát.
pralesní oběd - grilovaní červi
Jak jste objevil indiánské potní chýše?
Měl jsem mystický zážitek, ze kterého to pak k sauně samo směřovalo. Otevřela se mi vize do budoucna a spustil se mi zvláštní koloběh shod okolností. Na ulici jsem potkal člověka, který mě na očistnou potní chýši v Čechách pozval. Nevěděl jsem, co přesně to bude. Ale jel jsem tam a to poznání mi změnilo život.
Jste nebo chcete být léčitelem?
Donedávna jsem pracoval u bylináře. Pomáhal jsem mu míchat bylinné směsi a léčit vše, od nachlazení přes problémy s trávením, po vážnější choroby. Podle jeho receptů jsem míchal byliny a učil se od něj. Byla to pro mě velká pocta a obrovská zkušenost.
S mojí ženou Terezií Aurorou věříme v cestu přírodních léčiv. Snažíme se navázat na babky kořenářky, na českou tradici léčení. Tu doplňujeme právě obřadem očistné potní chýše, ve kterém cítíme propojení přírody a člověka a který je nám velmi blízký.
Za poznáním jste vyrazili i na cestu do Latinské Ameriky, co vám dala?
Rozhodli jsme se jet nejdřív do Mexika, poznat posvátnou poušť Wirikuta. Tam roste jicuri, rostlina, která také čistí negativní energii, uvolňuje od psychických bloků, vztahových komplikací, které si člověk prožívá. Mě to hodně změnilo, vrátil jsem se zpátky na svoji cestu. Každému se někdy stane, že svoji cestu přeruší. Tu pravou, kterou cítí, která mu dělá dobře, která ho baví a je ze srdce a nemusí přitom pít, nemusí kouřit nebo dělat jiné věci, aby se cítil naplněný a spokojený.
Nejvíc se vám líbilo v Ekvádoru, co vás tam zaujalo?
Vstoupili jsme tam s tím, že se budeme očišťovat a že budeme v pralese hledat léčitele, který pracuje s tamními medicínami. Nejprve jsme vyhledali místní, kteří dělají očistné potní chýše. Tento obřad není typický ekvádorské kultuře, ale setkali jsme se s lidmi, kteří ho převzali od severoamerických indiánů a vložili do něj svoji andinskou kulturu. Velice nás to inspirovalo. Léčitele jsme pak našli a teď se za ním a jeho synem znovu do Ekvádoru vracíme.
Co tam máte v plánu?
Přejeme si více spolupracovat s místními indiány, nechat se od nich poučit, poznat jejich moudrost. Místní indiáni z kmene Kičua pracují s liánou ayahuascou a tabákem, to je zase jiná forma léčebného obřadu. Jedeme tam, abychom se posílili a po návratu měli našim krajanům co nabídnout. Ale naší cestou je očistná potní chýše. To je v našich podmínkách přirozenější, v Čechách neroste ayahuasca. Očištění pomocí obřadu potní chýše, to budeme lidem nabízet, až se vrátíme do Čech.
Autorka: Markéta Čepická Daňhelová
Fotogalerie: Na chatu do pralesa
